První wagnerovský tenor Josef Ticháček 1807-1886

Josef Ticháček (1807-1886) patřil mezi výrazné pěvecké osobnosti nejen díky originální interpretaci oper a hudebních dramat Richarda Wagnera, ale především pro svoji uměleckou komplexnost. Byl takřka pěveckým symbolem Wagnerova hudebního dramatu a ryzím archetypem oboru Heldentenor. Za svůj život absolvoval bohatou pěveckou kariéru v Německu, ale i v řadě dalších zemí Evropy.

Rodák z Čech zpíval v ústředních rolích světové premiéry Wagnerových oper Rienzi a Tannhäuser. Již za Wagnerova života se navíc stal významným propagátorem skladatelova díla. Tomuto umělci patří v našich kuloárech zasloužený obdiv již proto, že definoval parametry tehdy nově vzniknuvšímu hlasovému oboru Heldentenor.

Nejen, že byl Wagnerovi celoživotním přítelem, předobrazem většiny heroických postav, ale ve světovém pěveckém kontextu jej lze bez nadsázky řadit na úroveň Emy Destinnové či Karla Buriana. Pro svůj pěvecký um byl uznáván Franzem Lisztem i Robertem Schumannem, Hector Berlioz pro něj napsal Sanctus ve svém Requiem a Giacomo Meyerbeer zase sólové party do své opery L'étoile du nord. Kniha vznikala na základě pramenného výzkumu v tuzemsku (Praha, Teplice nad Metují) a v zahraničí (Bayreuth, Berlín, Drážďany, Frankfurt, Lipsko, Moskva, Neuruppin, Vídeň), ale také díky celosvětovým digitalizovaným archivům a národním knihovnám, rukopisným materiálům, novinovým a časopiseckým kritikám, fotografiím a vzpomínkám potomků.

Dnes je to více než dvě století od umělcova narození a tato monografie usiluje o první ucelený umělecký i osobnostní profil Josefa Ticháčka jako výsledek původní badatelské činnosti.