Rozkvetly skály - Benjamin Vallotton

Švýcarský spisovatel Benjamin Vallotton (1877–1962) syn protestantského kazatele a literárně činné matky svá rodinná obdarování nepromarnil. Řadu svých románů a povídek věnoval každodennímu životu obyvatel švýcarského kantonu Vaud a později frankofonního Alsaska. Vystudoval teologii stal se učitelem a hojně překládaným autorem více než padesáti francouzsky psaných knih.

Příběh protestantské komunity se odehrává kolem roku 1800 na úbočí Dormillouského hřebenu ve výšce více než 1700 m nad mořem. V románu Rozkvetly skály (Sur le roc Payot 1924) ) vzdal hold rodnému kraji své matky alpskému údolí Fressinières ve francouzském kantonu Hautes-Alpes kam se sám uchýlil v době německé okupace Francie. Tato místa kraj horských údolí kaňonů a ledovcových kaskád se stala útočištěm románských valdenských které ještě v pozdním středověku opakovaně stíhala a pronásledovala inkvizice.

Založili tu chudičké osady dokázali v nich postavit školu i kostel. S neobyčejnou obrazivostí ústy dospívající dívky vypráví autor o tomto světě „mimo svět" o úchvatné přírodě která však dokáže být také velmi krutá o životě a hodnotách rodinného společenství které nejen setrvává ale dál pracuje ve víře a učení předků.Vynikající český překlad profesora Amedea Molnára potomka italských valdenských poetické kvality originálu nepochybně umocnil. Vznikl spontánně v roce 1970 a byl tehdy na pokračování otiskován v týdeníku Kostnické jiskry.

Knižního vydání se mu však mohlo dostat až nyní.