Mílétská filosofie jako aristotelská konstrukce
Mílétská filosofie jako aristotelská konstrukce Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů Thaléta, Anaximandra a Anaximena, jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou…
Specifikacia Mílétská filosofie jako aristotelská konstrukce
Mílétská filosofie jako aristotelská konstrukce
Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů Thaléta, Anaximandra a Anaximena, jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů od Aristotela a jeho žáka Theofrasta. Pavel Hobza je naproti tomu přesvědčen, že jsou často značně zkreslené a že míru jejich zkreslení lze posoudit na základě důkladné analýzy aristotelské filosofie. Kvůli nedostatku jiných zpráv jsou dochované informace většinou považovány za věrohodné.
Oproti jiným studiím o Míléťanech tkví hlavní přednost Hobzovy knihy v tom, že se nejprve důkladně vyrovnává s Aristotelovou filosofií a teprve následně přistupuje ke zkoumání dochovaných informací o Míléťanech. Při interpretaci mílétského myšlení si podle Hobzy musíme vždy klást otázku, zda údajná mílétská terminologie není ve skutečnosti spíš aristotelskou interpretací. Potvrzuje se, že hledání pralátky jež se dříve považovalo za hlavní rys mílétského myšlení je pouze aristotelskou konstrukcí.
Navíc se ukazuje, a že Anaximandros neznal pojem Neomezena to apeiron a Anaximenův pojem aér neoznačoval primárně průhledný atmosférický vzduch, ale spíš vlhkou mlhu, z níž vznikl svět. Za hlavní filosofický přínos Míléťanů tak Hobza považuje především vytvoření obdivuhodných kosmogonickokosmologických modelů, jež poprvé v dějinách umožnily vysvětlit fungování světa přirozeným způsobem, tj. bez zásahů bohů
Filosofie
Dřevěné konstrukce
Konstrukce nábytku
Konstrukce obličejových masek
Základy konstrukce plavidel
Královny filosofie
Filosofie mysli
Filosofie práva
Filosofie svobody
Filosofie práva